P. Juris Jeniš

Prý mám o sobě něco napsat. Tak jsem Juris. Vlastně doopravdy se jmenuju Jiří Jeniš. Jsem nejstarší ze sedmi sourozenců z jedné krásné a živé katolické rodiny. Cesta životem byla klikatá, takže například dřív než jsem se stal knězem, stal jsem architektem. Mám rád svou farnost a centrum MAMRE, rád jsem mezi lidmi a sloužím svátosti. Snažím se naslouchat, ale to mi tolik nejde. Když mám chvilku, rád poslouchám svou oblíbenou kapelu, řídím auto nebo tvořím z FIMO. Jsem mlsný, ale spíš než sladké, dám si kus masa. Rád se vracím do Itálie, kde jsem mohl několik let studovat. Myslím si, že jsem šťastný a jsem rád tam, kde právě jsem. PS: Nemám rád rajskou omáčku, sójové maso a dýně (na jídlo, jako dekorace mně nevadí).Prý mám o sobě něco napsat. Tak jsem Juris. Vlastně doopravdy se jmenuju Jiří Jeniš. Jsem nejstarší ze sedmi sourozenců z jedné krásné a živé katolické rodiny. Cesta životem byla klikatá, takže například dřív než jsem se stal knězem, stal jsem architektem. Mám rád svou farnost a centrum MAMRE, rád jsem mezi lidmi a sloužím svátosti. Snažím se naslouchat, ale to mi tolik nejde. Když mám chvilku, rád poslouchám svou oblíbenou kapelu, řídím auto nebo tvořím z FIMO. Jsem mlsný, ale spíš než sladké, dám si kus masa. Rád se vracím do Itálie, kde jsem mohl několik let studovat. Myslím si, že jsem šťastný a jsem rád tam, kde právě jsem. PS: Nemám rád rajskou omáčku, sójové maso a dýně (na jídlo, jako dekorace mně nevadí).

Nejoblíbenější barva a proč?
Aktuálně? Tak teda, je to nečekaně hnědá. A pokud by byla otázka proč, tak řeknu, že odpovědí je týmový duch a komunitní specifický humor. Ale je to vážně pěkná barva. A nebo ještě miluju zelenou, konkrétně olivovou nebo listovou.

Moře nebo hory?
Moře je pěkný na fotce, já se raději projdu v horách, nebo alespoň skrz americkou turistiku. Mám pár oblíbených míst, kam se rád vracím. Je to obvykle Itálie, rád k tomu dodávám, že jet do Itálie, to je podobně jako na Slovensko – dokážu se domluvit a platím eurem.

Jaké zvíře tě nejvíce fascinuje a proč?
Teď mě napadli naši tři kohouti. Mám okno na druhou stranu, tak mě ráno neruší a tak je mám docela rád. Ti tři mají svoje jména, životní příběhy a taky svoje místo v hierarchii. Nejstarší je bílý Hájek, už má 9 let a dostali jsme jej i s kurníkem od přátel z Přibic. Pak je tam mladej Vašulín, asi tříletej, od rodiny současného týmáka Jirky. A nakonec nejmladší Karel Pratecký, ten má dokonce rodokmen.

Jaká je největší lumpárna, jakou jsi provedl ve škole?
Jelikož jsem důstojný pán a bylo toho hodně, tak pomlčím.

Kdybys svému patnáctiletému já mohl dát v životě jen jedinou radu,
jaká by to byla?
Važ si své rodiny. Pokud nejsou fakt divní, tak si hledej cestu k tomu, co říkají a dělají. Když je příležitost, tak se ptej na to, čemu nerozumíš, neboj se nesouhlasit, ale když ti to řeknou jasně, tak je poslechni.

Při jaké činnosti ztrácíš pojem o čase?
Když si vytáhnu krabici s FIMO. Nebo když se do něčeho začtu. To se fakt ztratím.

Čeho si nejvíc vážíš na své osobnosti?
Asi dar být nad věcí a mít rád lidi. Ale nevím, je to křehké a to ať posoudí druzí.

Jakou formu vody máš nejraději a proč?
(jezero, led, páru, moře, kapky deště….)
Hmm, to je těžká otázka. Jako první mě napadla destilovaná forma, tedy zkapalněné švestky naložené v zázvoru, medu a citrónu. Nebo voda prošlá varem spolu se sladem a chmelem u mého přítele Pavla v jeho pivovaru.

Bez jakého vynálezu bys nepřežil?
Moje okolí si myslí, že je to vynález pákového kávovaru (moje Carmen od La Scalla, Noventa di Piave – Itálie). Ale není to tak. Asi mě teď napadá mobil, protože ten v sobě kombinuje opravdu spoustu skvělých pomůcek – modlitební kniha, komunikační prostředek, diář, veškeré promluvy, zpravodajství, fotoaparát, …

Kdyby ses zasekl ve výtahu, kde by hrála jedna písnička pořád dokola, jaká by to měla být?
Já obvykle chodím po schodech. 😉